Hodnocení důkazů při výmazu užitného vzoru

Hodnocení důkazů správního orgánu podle vlastního uvážení je myšlenkovou úvahou, při které posuzující přijímá jedno tvrzení a odmítá jiné, přičemž se opírá o logické, systematické, historické, pravděpodobnostní, věrohodnostní úsudky, které zmiňuje v odůvodnění svého rozhodnutí (rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 1996, č. j. 6 A 561/94-22). Pokud správní orgán nezhodnotí všechny důkazy nebo hodnocení odporuje zásadám logiky či skutkové závěry vůbec neodpovídají provedeným důkazům, je to důvodem pro zrušení rozhodnutí při jeho přezkoumání soudem.

Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 6 Ca 49/2007 ze dne 14. 5. 2009

Zákon č. 478/1992 Sb. Blíže nedefinuje, kdy technické řešení přesahuje rámec pouhé odborné dovednosti. Je tedy třeba v jednotlivých případech vycházet při aplikaci § 1 tohoto zákona z konkrétních skutečností, které v řízení vyšly najevo.

K uvedeným námitkám je třeba uvést, že napadené rozhodnutí vychází z celkového hodnocení všech důkazů, které byly navrhovatelem výmazu napadeného užitného vzoru navrženy již v řízení před správním orgánem prvního stupně. Tyto důkazy byly zhodnoceny jak z hlediska novosti, tak z hlediska přesahu rámce pouhé odborné dovednosti a výsledkem tohoto hodnocení byl závěr, že návrh na výmaz nebyl učiněn důvodně. K tomu je třeba uvést, že hodnocení důkazů podle vlastního uvážení správního orgánu je myšlenkovou úvahou, při které posuzující přijímá jedno tvrzení a odmítá jiné, přičemž se opírá o logické, systematické, historické, pravděpodobnostní, věrohodnostní úsudky, které zmiňuje v odůvodnění svého rozhodnutí (rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 5. 1996, č. j. 6 A 561/94-22). Pokud správní orgán nezhodnotí všechny důkazy nebo hodnocení odporuje zásadám logiky či skutkové závěry vůbec neodpovídají provedeným důkazům, je to důvodem pro zrušení rozhodnutí při jeho přezkoumání soudem.

Správní uvážení, na základě kterého dospěl k uvedeným závěrům, je dostatečně rozvedeno v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Z odůvodněného rozhodnutí je také seznatelné, z jakých důkazů a z jakých skutečností správní orgán vycházel a jak tyto důkazy hodnotil. K tomu soud podotýká, že jak už bylo shora uvedeno, posouzení, zda napadený užitný vzor splňoval podmínku zápisné způsobilosti – přesah rámce pouhé odborné dovednosti, zakotvenou v § 1 zákona č. 478/1992 Sb., je věcí úvahy správního orgánu a soud není oprávněn nahrazovat jeho hodnocení důkazů vlastní úvahou a na místo zjištěného skutkového stavu postavit vlastní skutková zjištění. Soudnímu přezkumu pak může být podrobeno hodnocení důkazů potud, zda bylo úplné a zda byla logicky aplikována právní norma.